4. května 2014

Poklady z domácí knihovny

V rámci prokrastinace před učením se na státnice jsem se rozhodla věnovat naší domácí knihovně více pozornosti než obvykle. Jaké tedy bylo moje překvapení, když jsem v ní našla knihy, kterých jsem si za ta léta a léta ještě nevšimla. A co více, knihy mimořádné zajímavé! Dokonce takové, které se mi i k těm obávaným státnicím budou hodit (to, že je do té doby nestihnu přečíst, je bohužel věc jiná). 


Největším překvapením a zároveň nejradostnějším úlovkem je pro mě bez debat Svět je malý od Davida Lodge, druhý díl z jeho série univerzitních románů. Ještě teď si někdy listuju výpisky z dílu prvního, Hostujících profesorů, a většinou smíchy padám pod stůl.

"Ale musím vás požádat, abyste nezatahoval pornografii do tohoto domu."
"Pornografii? Já? Vždyť nemám ani pornograf!"
(Lodge 98)

Některé další knížky jsem vytáhla spíš z povinnosti, ale věřím, že to nakonec bude všecko pěkné čtení.
  • Svět je malý - David Lodge
  • Robinson Crusoe - Daniel Defoe, Josef Václav Pleva
  • Červený drak - Thomas Harris
  • Bůh ví - Joseph Heller
  • Setkání s Rámou - A. C. Clark
  • Ragtime - E. L. Doctorow
  • Jak jsem vyhrál válku - Patrick Ryan
  • Vejce a já - Betty MacDonaldová
  • Sophiina volba - William Styron
  • Komu zvoní hrana - Ernest Hemingway
  • O mé rodině a jiné zvířeně - Gerald Durrell
  • Taipi - Herman Melville
A co vaše domácí knihovny? Taky v nich nacházíte nečekané poklady?

11 komentářů:

  1. pekny zoznam :) urcite sa oplatia citat !

    Pozyvam na giveaway o vlasovy balicek, tu:
    http://biancaprincipessa.blogspot.sk/2014/05/kallos-giveaway.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, věřím, že to všecko budou zajímavé knížky :-).

      Vymazat
  2. Četla jsem z toho jenom Sophiinu volbu, a ta určitě stojí za přečtení. A na Komu zvoní hrana se chystám, takže tu by mi vůbec nevadilo doma najít (a vlastně ji asi i máme... já k mámě do knihovny radši nelezu, protože bych si jí půlku odnesla :D).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo a vlastně jsem četla Vejce a já... líbilo se mi to, na rozdíl od kamaráda. Ten si pak tu knihu vytáhl u matury a celá jeho maturita z češtiny byla o tom, že vysvětloval, proč ho příšerně nebavilo Vejce a já :D

      Vymazat
    2. No pokud to dobře vyargumentoval, tak náhodou si myslím, že to je super způsob, jak zvládnout maturu z češtiny :D. Akorát teda chudák, že se tím musel prvně prokousat, ale mám zkušenost, že někdy mě potom tyhle knížky "osvítí" nejvíc - aspoň je na co nadávat :D.

      Vymazat
  3. Sophiina volba je skvělá :-) A Vejce a já zase miluje moje mamka, nedá na tu knihu dopustit, četla ji už snad stokrát, myslím, že už ji skoro zná nazpaměť :-D Knihovnu rodičů jsem prohledávala už několikrát, ale zrovna moc jsem toho v ní nenašla :-( Ale určitě to o prázdninách zkusím znovu a třeba se mi konečně poštěstí :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono hlavně taky záleží na tom, kdy se do té knihovny díváš - před pár lety by mi nějaký Lodge ani Doctorow nic neříkali a hle - najednou z nich skáču do stropu. Tak přeju, ať vykutáš z knihovny něco zajímavého :-).

      Vymazat
  4. Onehdy jsem prohrabávala babiččinu knihovnu a našla jsem Tanečnici z Izu a jiné prózy od Kawabaty, což je v podstatě klasika, kterou jsem strašně dlouho sháněla. Vůbec jsem nečekala, že by jí babička mohla mít. :D
    Mimochodem, toho Červeného draka fakt závidím. :3 Právě teď šetřím na něj plus další tři díly v angličtině s nádhernými obálkami, protože tuhle sérii naprosto zbožňuji. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane jo, tak Kawabatu vůbec neznám, musím si doplnit obzory! Já se na Červeného draka moc těším, kamarádky teď mají Hannibal mánii, tak nechci zůstat pozadu :-).

      Vymazat
  5. Moje mamka četla kdysi hodně. Když jsem se narodila, přestala číst, že prý nebyl čas. Ke knihám se vrátila až v době, kdy se rozváděla, což je 15 let zpátky. Takže její knihovna se skládá z historických romancí. Je možné, že má mnohem víc knih než já, těžko říct :) Tak jsem šmátrala u babi a dědy a natrefila na pár zajímavých kousků, např Simone de Beauvoir!!! kterou jsem okamžitě zabavila. Nejspíš se jich všech zeptám, jak je možné, že tak hodně četli a nemají doma skoro žádné knihy. Museli chodit do knihovny.
    Mám ale spoustu knih z mamčina dětství, mou nejmilejší je Velké trápení od Heleny Šmahelové. No a Stanislav Rudolf :) to byl větší frajer než Lanczová.
    K tvému seznamu ... Sofiina volba je i na mém nočním stolku. Ta délka trochu odrazuje. Ragtime jsem zkoušela, ale ztratila jsem se v tom. O Betty jsem slyšela jen to nejlepší. Od Hellera jsem četla Hlavu XXII - v polovině jsem to vzdala, protože to bylo pořád o jednom a žádnej progres.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Babička má taky knihovnu plnou historických romancí a v období mého dospívání to pro mě byl úplný ráj. Jen bohužel čím víc se umím v knížkách vrtat, tím méně si tenhle druh literatury užívám, ach jo :D. Někdy je krásné být mladý, nevzdělaný a vystačit si s málem :D.
      No a Simone de Beauvoir je teda perfektní objev, to ti moc závidím! A Stanislava Rudolfa jsem si odnesla zpátky do poliček po tom velkém úklidu knih ze sklepa - ale bohužel jsem od něj asi nic nečetla. Velké trápení si ovšem pamatuju velmi dobře!
      No jsem zvědavá, jak se mi ty knížky budou líbit, Doctorowa bych chtěla schlamstnout ještě před státnicemi, abych ho případně mohla využít.

      Vymazat