Když se začtu do nějaké knižní série, která se mi opravdu líbí, nechce se mi z jejího světa pryč. Někdy to potěšení natahuju a mezi jednotlivými díly si odskočím do jiného světa, abych mohla příběh pořádně vstřebat a natěšit se na další. Někdy mi čas nedovolí se k rozečtené sérii vrátit po drahnou dobu a jindy mě zase ten samý čas z určitého důvodu žene v četbě vpřed, abych měla co nejdříve dočteno. A bylo to právě autorské čtení Petera Maye, co mě donutilo přilepit se k poslednímu dílu Lewisské trilogie, dokud jsem nedočetla poslední stránečku. Byl to sprint o holý život! Ale stihla jsem to. Takže ještě před osobním setkáním s autorem už jsem věděla, jak to s Finem i ostatními postavami z ostrova Lewis dopadne.
 |
| Zdroj |
A není to mrtvola ledajaká. V kokpitu letadla, vynořivšího se z nečekaně vyschlého jezera, leží pozůstatky dalšího dávného Finova a také Whistlerova přítele - Roddyho. Tihle hoši, společně ještě s dalšími dvěma kamarády a uhrančivou dívkou Mairead, byli součástí úspěšné celtic-rockové kapely, které Fin dělal bedňáka a později i řidiče. A právě Roddy se před několika lety ztratil i se svým letadlem a nezbylo po něm ani stopy. Zdálo by se, že nalezení Roddyho těla tedy není žádnou záhadou - jenže to by při ohledání pilotní kabiny a těla nesmělo vyjít na světlo, že se stala vražda.
May opět míchá svůj oblíbený koktejl příběhů z minulosti i současnosti, které jsou pevně provázány a závisí jeden na druhém. Jádrem posledního dílu trilogie je nádherná "bromance" (výraz pro vztah dvou kluků/mužů, který není romantický ani v žádném ohledu homosexuální, ale jde o silné přátelství, které se svou intenzitou klidně může rovnat romantickému vztahu) mezi Finem a Whistlerem a vůbec postava Whistlera, tuláka, svéráze a nezlomného ducha jdoucího proti konvencím, je rozhodně skvělým doplňkem už tak pestré a zajímavé škály vedlejších postav Lewisské trilogie.
 |
| Zdroj |
Po odbočení druhého dílu, kde byla pozornost věnována Tormodu Macdonaldovi a jeho prožitkům, se zase obloukem vracíme tam, kde celý příběh začal, tedy k Finovi. Děj třetího dílu je nástavbou jak Finova vyprávění z minulosti - dozvídáme se o jeho letech na univerzitě - tak také posouvá vpřed jeho současný život na ostrově. Řeší se také konflikty započaté v minulých dílech - osobnostní krize Donalda, vztah Marsailí a Fina a také věčný Finův fantom - muž, který zabil jeho syna Robbieho. Protože je to závěrečný díl, všechny dějové linky spějí k jakémus takémus konci. A to je možná trochu problém tohoto románu.
Na to, jak velkou roli ve Finově životě hrál a hraje Whistler, potažmo kapela Sólas/Amran, je s podivem, že do té doby o nich nepadla ani zmínka. Stejně tak Marsailí je věnováno stále méně a méně prostoru, až se z více méně plnohodnotné postavy stává jen jakousi figurkou v pozadí. Odhalení identity muže, který zabil Finova syna, je pouze malým střípkem v příběhu, není mu věnován dostatečný prostor. V dějové lince s Donaldem May vkládá Finovi do úst naprosto brilantní monolog, jen aby ho pak kvůli následujícím událostem nechal vyznít poněkud naprázdno. Poslední věc, kterou bych Šachovým figurkám vytkla, je nesoulad hlavní příběhové linky a vyšetřování - hodně velký prostor je věnován vyprávění o minulosti, i v současnosti děj pádí dál, ale k vyřešení příběhu se dostáváme až na samém konci, jaksi ušmudlaně a uspěchaně.
 |
| Zdroj: nakladatelství Host |
Podle posledního odstavce se může zdát, že poslední díl Lewisské trilogie za svými dvěma staršími sourozenci poněkud pokulhává. Částečně to je asi pravda, nicméně pořád je to starý dobrý Peter May tak, jak ho známe a máme rádi. Neztratil nic ze svého vypravěčského umu a Šachové figurky je radost číst. Možná by jim ale prospěla pečlivější redakční práce nebo, a to bych považovala za ideální, rozdělení do dvou dílů, aby nebylo potřeba širší dějové linie, které se táhnou celou trilogií, ukončovat narychlo.
The Chessmen
Quercus Books 2013
česky: připravuje Host, říjen 2014
Žádné komentáře:
Okomentovat