Tempus fugit a beztak ho v létě není dost na tvoření a čtení plnohodnotných recenzí. Proto přináším krátkou a údernou minirecenzi na příjemné letní čtení. Držte si promoční klobouky, jedeme z kopce!
Svět je malý je druhým, volně navazujícím dílem univerzitní trilogie britského spisovatele Davida Lodge. Nakladatelství Odeon ho v roce 1988 vydalo v edici Čtení na dovolenou a myslím, že se docela trefilo. Tohle je totiž svižný román, u kterého se velice dobře pobavíte, nemusíte nad ním nijak zvlášť přemýšlet, ale přesto to není žádné laciné a hloupé čtení. Nejvíce si ho samozřejmě užijí milovníci anglické literatury, případně literatury a lingvistiky obecně, protože právě z řad univerzitních profesorů angličtiny se rekrutují hlavní hrdinové. Budete plížit v patách mladičkému Perssemu McGarriglovi, který na odborné konferenci potká ženu svých snů. Tu se pak rozhodne následovat stůj co stůj, aby mohl dobýt její srdce. Jenže jak už to tak bývá, člověk míní a zlovolný všehomír mění, a tak Persse projezdí a prolétá celý svět, než . . . ale to už si přečtěte sami.
Co vám můžu zaručit, je, že se budete královsky bavit. Lodge si bere na paškál klišé všeho druhu a utahuje si z nich, jak jen to jde. Neváhá zesměšnit ani nejctihodnější univerzitní hodnostáře a ujistí vás, že i oni jsou jen lidé se spoustou slabostí a prapodivných libůstek. Žádná tematika mu není cizí - otevřeně píše o pletkách mezi univerzitními profesory a sex tu není žádné tabu. Příběh krásně odsýpá a osvěžuje ho skvělá práce s jazykem (kterou díky bohu nezabil špatný překlad). Když se na Svět je malý podívám kritickým okem, měl asi jen jednu chybu - poměrně velké množství postav. Některé z nich se objevovaly v ději jen velmi krátce, takže jsem v nich měla chvílemi krapítek guláš. Ale mezi hlavními postavami se naštěstí neztratíte, takže vám tuhle letní lahůdku můžu s klidem v srdci doporučit.
Svět je malý
David Lodge
Odeon 1988
Myslím, že jsem četla Hostující profesory, ale nějak se mi to plete se Šťastným Jimem a ještě s něčím, ufuf, takže ani nevím, že má trilogii. Jinak se mi ale jeho styl psaní líbil, bylo to zábavné. :-)
OdpovědětVymazatJo, taky mám tyhle romány zařazené u sebe. Ono to původně ani nebylo zamýšlené jako trilogie, ty díly dopisoval až časem (možná potřeboval peníze? :D ). Každopádně ti Hostující profesoři byli o tom, jak Zapp letěl z Euforie do Papridge a Phil Swallow zase z Papridge do Euforie a okouzlovali si tam navzájem manželky (mimo jiné). Já si nejvíc pamatuju, jak Zapp chtěl napsat kompletní rozbor děl Jane Austenové, aby ho nemohli už žádní další nýmandi otravovat se svejma teoriema - asi bych si s ním moc nerozuměla :D.
VymazatRáda si občas přečtu knížku, u které nemusím moc přemýšlet, myslím, že tohle je právě jedna z nich :)
OdpovědětVymazatPokud nejsi zarytý lingvista či literární vědec, věřím, že tohle bude přesně ta pravá oddechovka! :-)
Vymazat